trumf sanace

Když je naše profese koníčkem. Již od roku 1991.

Krémová injektáž zdiva 1-3

V tomto pojednání Vás kompletně seznámíme s tím, jak funguje krémová injektáž zdiva, která je díky naší osvětě a snadnému provedení jednou z nerozšířenějších metod dodatečného izolování zdiva proti kapilárně vzlínající vlhkosti. Jedná se o metodu chemické injektáže zdiva, která díky obsahu silanů a siloxanů hydrofobizuje celý průřez zdiva, respektive ty části zdiva, ve kterých je provedena.

Funkce sloučenin silanů a siloxanů.

Silany a siloxany jsou silně hydrofobní látky odpuzující vodu, díky tomu vytváří ve zdivu hydrofobní membránu, která je již neprostupná pro kapilárně vzlínající vlhkost, zároveň ale po úplné disperzi krému ve vrtech, je vzniklá hydrofobní clona dále nerozpustná v kapilárně vzlínající vlhkosti a zůstává ve zdivu stabilní.

Kdy krémovou injektáž aplikovat?

Jak už jsme několikrát v různých pojednáních a článcích uvedli, krémovou injektáž používáme převážně proti kapilární vzlínající vlhkosti z podzákladí domu. Samotná aplikace, nebo provedení krémové injektáže spočívá v navrtání zdiva, v co možná nejbližší úrovni vnitřní podlahy, nebo v místech, kde potřebujeme vytvořit dodatečnou bariéru proti vzlínání vlhkosti. Přičemž je nutné si uvědomit, že vzniklá clona od osy vrtů penetruje v radiálu (válcové šíření ve zdivu) do zhruba 10 cm všemi směry, přičemž tato úroveň disperze ve zdivu nesmí být zásadně pod úrovní venkovní zeminy. Pokud by se tak stalo, mohlo by docházet k přemostění vlhkosti z boku nad tuto vzniklou bariéru. V případě, že bychom chtěli injektovat například sklepní místnost, která má podlahy níž, než je venkovní zemina, mělo by toto zdivo být odkopáno a svislou hydroizolační stěrkou nebo jinou hydroizolací přeizolováno, tím dojde ke kompaktnímu propojení dodatečné clony ve zdivu se svislou izolací z výkopku.

krémová injektáž

Technologické provedení krémové injektáže

Samotné vrty vyvrtáme v osových rozestupech 8 – 10 cm od sebe, vrty nijak nenakláníme, šikmé vrtání je kontraproduktivní a chybné. Proto by tímto způsobem neměla postupovat žádná profesionální firma. Vysvětlení proč nenaklánět vrty je logické a má svůj důvod. I když je krém svou primární viskozitou hustý, tak v případě naklopených vrtů bude mít krém, ale i jakákoliv jiná injektážní hmota tendenci koncentrovat se na dně vrtů, tím nevznikne dokonale kompaktní hydrofobní clona a zhruba 60 – 70 % aktivních látek bude koncentrováno jen v zadním průřezu zdiva. U zdiva cihelného se vždy doporučuje vrtat do první ložné spáry nad podlahou, protože maltová spára se rychleji nasákavá než samotná cihla a tím může hydrofobní clona vzniknout rychleji. Neznamená to ale, že by se injektážní krém nedostal do samotné cihly, opak je pravdou, po úplném nasycení maltové spáry se injektážní krém začne šířit do cihel.

Vrty se navrtávají vždy na celou tloušťku zdiva jen s mírným pokrácením a to o 3 – 4 cm než je zdivo. Pro rychlou orientaci uvedeme příklad, zdivo o síle 50 cm je vrtáno na zhruba 47 cm, zbylé 3 cm, které jsou nedovrtané, krém hydrofobizuje také, ale pokud by pokrácení – nedovrtání bylo větší, už by ke vzniku bariéry v celé tloušťce zdiva nemuselo dojít. U zdiva o větší tloušťce nebo s nepravidelnou spárou je vždy lepší vytvořit injektážní linie dvě, takzvaně „cik cak“ metodou, druhá linie vrtů nám už pojistí konečný výsledek a poskytne jistotu, že krém se ve zdivu, například za nenasákavým kamenem propojí. V těchto typech zdiva totiž nemusí vlhkost vzlínat kameny, ale maltovým ložem okolo.

Využití krémové injektáže

Z výše uvedeného tedy již vyplívá, že krémovou injektáž můžeme provádět ve všech druzích zdiva, jako například: cihelné, smíšené, nebo kamenné, ale za určitých technologických podmínek ji lze použít i do zdiva z dutých cihel, porobetonu, porfixu, atd.

Další postup po provedení injektáže.

Než začneme provádět samotnou krémovou injektáž je v některých případech vhodné nebo doporučeno, odstranit omítky 50 cm nad hranici viditelné degradace a také odsolit a očistit zdivo – pro účely odsolení se používá AquaSalt Stop, který by nikdy neměl chybět při provádění nových sanačních omítek.

Po aplikaci krému.

Když je krém již do zdiva aplikován začne se postupně a však relativně pomalu šířit do okolního materiálu okolo vrtů, kde působí hydrofobně. Vznik clony trvá v rozmezí 2 – 8 týdnů v závislosti na teplotě okolí a % hm. vlhkosti zdiva. Jednoduše lze tedy říct, že čím větší vlhkost ve zdivu, tím rychlejší šíření a následné vymizení krému z vrtů. V případě dodržení správného technologického postupu dodatečné izolace zdiva je životnost vzniklé clony ve zdivu minimálně 30 let. Vrty po injektáži zůstávají ve zdivu, tím je možné, pokud vrty nedoplníme například cementovou zálivkou po uplynutí životnosti opět přeinjektovat injektážním krémem a obnovit hydrofobní bariéru ve zdivu na dalších několik desítek let. Díky tomu, že injektážní krém má takto dlouhou životnost, lze jej považovat za plnohodnotnou náhradu podřezání zdiva.

Charakteristika injektážního krému.

Injektážní krém má konzistenci hustou, krémovou což je právě jeho obrovská výhoda oproti tekutým injektážním prostředkům. Jeho hustota zabraňuje riziku unikání netěsnostmi ve zdivu a samotným nesourodým zdivem nebo třeba zatékání injektážního prostředku do kaverny ve zdivu jako tomu často bývá u již zmíněných tekutých injektážních prostředků na bázi silikonových mikroemulzí (SMK). Můžeme tak vrty provádět vodorovně, bez náklonů vrtů, ve kterých jak už také bylo zmíněno v tomto pojednání, dochází ke koncentraci hydrofobních látek u konce vrtů. Injektážní krém má také další výhody, následnou aplikací nezavádíme velké množství vody do zdiva jako u silikonových mikroemulzí, to například není dobré u zdiva z pískovce a opuky nebo zdiva z nepálené cihly. U těchto typů stavebního materiálu by totiž při zavedení velkého množství vody mohlo dojít ke ztrátě pevnosti a tím i destrukci zdiva.

Aktivní látky v obsahu krému mohou mít různé koncentrace, v praxi to znamená, čím vyšší koncentrace hydrofobních látek silanů a siloxanů, tím delší životnost vzniklé hydrofobní clony. Každý majitel objektu, který si nechá injektovat dům by tedy měl dbát na to, aby použitý krém měl minimálně 80 % těchto aktivních látek. My používáme injektážní krém, který má nejvyšší podíl aktivních látek ve svém obsahu, ale zároveň i který byl prověřen na nejvyšším množství injektovaných objektů. Pro nás, jako pro specializovanou firmu v oblasti injektáží zdiva je nejprověřenějším injektážním krémem AquaStop Cream, který splňuje všechny tyto naše požadavky na účinnost injektážního prostředku.

Po provedené injektáži ve zdivu krém díky své výborné disperzní (penetrační) schopnosti začne pomalu nasycovat zdivo v celé šířce a tloušťce provedené injektáže. V poloměru do 10 cm od osy vrtu vytváří kruhovým šířením hydrofobní bariéru. Tím, že jsou vrty prováděny horizontálně v osových vzdálenostech mezi vrty 8 až 10 cm, tak dochází ve zdivu ke kompaktnímu propojení a velice spolehlivému překrytí těchto hydrofobních válců. Aktivní částice silanů a siloxanů v obsahu krému jsou velmi malé čímž se dokonale dostanou do těch nejmenších pórů a kapilár zdiva, kde vzniká při reakci s podkladem polymerizovaná silikonová clona, která není již dále rozpustná vzlínající vlhkostí a vodou. Díky tomu je kapilární transport vody ve vodivých kapilárách přerušen, čímž dojde k trvalému zamezení vzlínající vlhkosti a následnému vysychání zdiva v úrovni vzniklé hydrofobní clony, ale i nad clonou. Zdivo si zachová své původní, mechanicko-fyzikální vlastnosti a je nadále propustné pro vodní páru, která se odpařuje ze zbytkové vlhkosti.

Úplné vzniknutí hydrofobní clony krémové injektáže zdiva probíhá v časovém intervalu dvou až 8 týdnů od následné aplikace krému do zdiva. Rychlost vzniklé disperze je závislá na vlhkosti zdiva a okolní teplotě, v neposlední řadě i na druhu injektovaného zdiva. Pokud zdivo bude cihelné, kde budeme vrtat v první průběžné spáře a vlhkost zdiva bude velmi vysoká, dojde ke vzniku hydrofobní clony rychleji než u zdiva kamenného, které bude vykazovat vlhkost nízkou. Teplota hraje také svou zásadní roli v rychlosti procesu penetrace krému. Pokud budeme injektáž provádět v létě a zdivo bude do značné míry sluníčkem temperováno, bude krém dispergovat rychleji než v zimním a podzimním období, kdy zdivo je z části promrzlé.

Zátkování vrtů.

Všechny vrty po provedení injektáže musí být zazátkovány válečkem z XPS polystyrenu, a to aspoň u zdiva obvodového bez tepelné izolace. V místě vrtů může v zimním období vznikat tepelný most, jelikož právě v místě těchto vrtů je zdivo tepelně oslabeno a na povrchu omítky může následně vznikat kondenzační vlhkost. Zátky pro tento účel jako první přinesla na trh naše firma TRUMF sanace s.r.o., která byla průkopníkem krémové injektáže v České republice a na Slovensku. Zátka dokáže nahradit po tepelné stránce až tloušťku zdiva do 70 cm.

Možnosti krémové injektáže.

Injektážním krémem můžeme injektovat zdivo až do stupně zavlhčení 95 %, jednoduše tedy můžeme říct, že krémovou injektáž lze provádět u zdiva, jehož hodnota zavlhčení pórů a kapilár je z 95 % zaplněna vodou, to jsou ale tak extrémní hodnoty, že se s nimi můžeme setkat akorát při povodních a různých haváriích vody v objektu. Před samotnou aplikací injektážního krému doporučujeme důkladně zhodnotit stav vlhkosti zdiva odborným průzkumem, s tím se lze obrátit i na nás. Následnou injektáž si lze zhotovit i svépomocí. Odborný vlhkostní průzkum a měření vlhkosti zdiva Vám odhalí stupeň zavlhčení a v případě zdiva s nízkou vlhkostí je důležité vrty propláchnout AquaStop Cream Inject Activatorem, který obsahuje aktivní látky silan-siloxany, tím nejsou vrty zvlhčovány pouze vodou, ale rovnou hydrofobním prostředkem, který dokáže disperzní schopnost injektážních krému ještě zlepšit. Dnešní firmy mají tendenci vyvrtané otvory u suššího zdiva prolévat vodou, ale dle našeho názoru to není až tak úplně dobré řešení, když na trhu existuje přípravek k tomu určený. Provádí se i zejména u preventivních injektáží, kdy investoři a majitelé objektů rekonstruují svou nemovitost, která nevykazuje známky vlhkosti, ale přesto chtějí mít jistotu, že po následné rekonstrukci se vlhkost neobjeví. V těchto případech je dobré také použít AquaStop Cream Inject Activator.

Výhody krémové injektáže zdiva.

Mezi obrovské výhody injektážního krému patří vcelku jednoduchá aplikace, která nemá vliv na chod objektu, nízká cenová dostupnost, velká spolehlivost a dlouhodobá životnost. Krémová injektáž nepotřebuje složité injektážní zařízení jako jsou elektrická čerpadla nebo jiná profesionální technika.

Rychlost provedení patří mezi další velké výhody této technologie. Šikovný pracovník nebo parta dělníků je schopna provést injektáž klasického rodinného domu o dispozici 3+1 během dvou až tří dní. Při tom je zásah do provozu domácnosti vcelku minimální a samotná práce je bez velkého nepořádku.

Při této technologii dodatečné izolace zdiva nehrozí riziko poškození statiky objektu. Průměr vrtů 14 mm ve vzdálenosti 10 cm od sebe, nemá žádný vliv na únosnost zdiva, ani na jeho mechanické a fyzikální vlastnosti.

Mezi další výhody bezpochyby patří to, že krémovou injektáž můžeme provádět v místech, které nelze podřezat. Jedná se třeba o zdivo společné se sousedním domem, rozdílnými výškovými úrovněmi, které u podřezaní nelze propojit, jako jsou schodiště nebo svislé oddělení vnitřního zdiva propojeného se zdivem obvodovým.

Všechny tyto parametry dělají z krémové injektáže jednu z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších technologií odvlhčování staveb. Naše firma byla před 15 lety průkopníkem krémové injektáže zdiva, nastavili jsme technologické postupy včetně správného vrtání zdiva bez náklonu. Pokud tedy zvažujete svépomocné řešení nebo realizaci injektáže zdiva firmou, troufáme si tvrdit, že volba krémové injektáže zdiva od nás je sázka na jistotu.

krémová injektáž
injektaz.cz
Rychlý kontakt

E-mail: [email protected]
Telefon: +420 602 282 982

Nákup po telefonu: 606 187 916

TRUMF 
sanace, s.r.o. na Firmy.cz
Veškeré údaje, zejména texty a fotografie uvedené na těchto webových stránkách jsou výtvorem a vlastnictvím společnosti TRUMF sanace s.r.o. představují její know-how a jako takové požívají ochrany podle autorských práv a předpisů upravujících duševní vlastnictví.